Zóstrianos

¹Kniha slávy věčně živých slov, kterou jsem napsal já Zostrianos a Iolaos, přišel jsem na svět kvůli svým současníkům a potomkům, živým vyvoleným.

²Bůh pravdy žije v pravdě, v poznání a věčném světle.

³Poté, co jsem intelektuálně opustil tělesnou temnotu ve mně i psychický chaos a žádostivou ženskost v temnotě – neboť jsem se o ni nestaral – a poté, co jsem objevil bezmeznost své hmotné přirozenosti, odsoudil jsem mrtvé stvoření ve mně a vnímavého vládce světa, mocně jsem hlásal celistvost těm, kdo mají nesouvisející části.

⁴Ačkoli jsem jejich cesty zkusil jen krátce, pokud mě nutnost zrození přivedla k viditelnosti, nikdy jsem s nimi nebyl spokojen, vždycky jsem se od nich odděloval, neboť jsem vznikl svatým – ač plodným – zrozením.

⁵Když jsem napravil svou bezhříšnou duši, pak jsem posílil intelektuálního ducha ve mně a probudil se z temného spánku, našel svého otcovského Boha.

⁶Ačkoli jsem na tom pracoval všemi způsoby, byl jsem posílen Svatým Duchem vyšším než bůh.

⁷Usadil se na mně samotném, když jsem se zlepšoval, a viděl jsem dokonalé Dítě – kdo je a co má – často a různě se mi zjevoval jako souhlasná jednota, když jsem hledal mužského otce všeho, co je myšlenkové i vnímavé, specifické i rodové, částečné i celé, obsahující i obsažené, tělesné i netělesné, esenciální i hmotné a věci patřící ke všemu tomu, a Existenci smíšenou s nimi i s bohem tohoto dokonalého dítěte, nezrozeným Kalyptem, dokonce s mocí ve všem.

⁸Teď ohledně Existence: Jak mohou bytosti – protože jsou z éonu těch, kdo pocházejí z neviditelného, nedělitelného, samozplozeného Ducha jako trojformní nezrozené obrazy – mít původ lepší než Existence, předexistovat všechno tohle a přesto vzniknout ve světě?

⁹Jak ti v jeho přítomnosti se vším tím vznikají z Dobra nahoře? Jaká je to moc a příčina, jaké je místo toho Jednoho? Jaký je jeho princip? Jak jeho produkt patří k němu i ke všemu tomu?

¹⁰Jak, jsoucí prostá jednota, se liší od sebe sama, když existuje jako Existence, Forma a Blaženost, a živě živý dává sílu?

¹¹Jak se Existence, která nemá bytí, objevila v moci, která bytí má?

¹²Přemýšlel jsem o těchto věcech, abych je pochopil, podle zvyku svého rodu jsem je denně obětoval bohu svých otců.

¹³Chválil jsem je všechny, neboť moji předkové a předci, které jsem hledal, tak se našli.

¹⁴Já jsem nepřestal hledat místo odpočinku hodné mého ducha, kde bych nebyl spoután ve vnímavém světě.

¹⁵Pak, když jsem byl hluboce znepokojen a smutný kvůli malosti kolem mě, odvážil jsem se jednat a vydat se divokým zvířatům pouště na násilnou smrt.

¹⁶Stál přede mnou anděl poznání věčného světla a řekl mi: „Zostriane, proč jsi zešílel, jako bys nevěděl o velkých věčných bytostech nahoře? A copak nevíš, že jsi vyvolený, a proto jsi byl informován, co máš dělat, abys byl teď zachráněn? Nikdy se nestávej ničitelem, ani nevěnuj pozornost těm, které znáš, abys zachránil jiné, které vyvolí Otec nahoře. Myslíš si, že jsi otec svého rodu? Nebo že Iolaos je tvůj otec? Máš božského anděla, který ti ukázal cestu skrze svaté lidi! Pojď a překroč tyto sféry! Vrátíš se k nim jindy, abys hlásal poselství živému rodu, a tak zachránil hodné a posílil vyvolené. Velký je boj tohoto věku, ale čas ve světě je krátký.“

¹⁷Když to řekl, velmi rychle a velmi rád jsem s ním vystoupil na velký světelný oblak, nechal svou utvářenou podobu na zemi, hlídanou slávami.

¹⁸Vyhnuli jsme se celému světu a třinácti eonům v něm i jejich andělským zástupům. Nebyli jsme viděni, ale jejich vládce byl znepokojen naším průchodem, neboť náš světelný oblak, bytost vyšší než všechno kosmické, byl nevyřčený.

¹⁹Jeho krása září jasně, má schopnost vést čisté duchy, existuje jako oživující duch a inteligentní rozum – ne jako ty věci ve světě z poddajné hmoty a přesvědčivého rozumu.

²⁰Pak jsem poznal, že moc ve mně vládne temnotě, protože obsahuje celé světlo.

²¹Byl jsem tam pokřtěn, přijal jsem obraz sláv tam a stal se jako jeden z nich.

²²Prošel jsem atmosférickou sférou a minul kopie éonů poté, co jsem se ponořil do živé vody sedmkrát, jednou pro každý Éon, bez zastavení, dokud jsem je všechny neprošel najednou.

²³Vystoupil jsem k opravdu existujícímu Pobytu; byl jsem pokřtěn a opustil svět, vystoupil k opravdu existujícímu Pokání a byl pokřtěn tam šestkrát.

²⁴Prošel jsem šestým; byl jsem posílen z toho samého a vystoupil k Samozplozeným Éonům.

²⁵Stál jsem tam poté, co jsem viděl opravdu existující světlo pravdy opravdu existující z jeho samozplozeného kořene s velkými anděly a slávami bez počtu.

²⁶Byl jsem pokřtěn ve jménu božského Autogena těmi mocnostmi, které předsedají živé vodě, Michar a Micheus.

²⁷Byl jsem očištěn velkým Barpharangesem.

²⁸Byl jsem oslaven a zapsán do slávy.

²⁹Byl jsem zapečetěn těmi, kdo předsedají těmto mocnostem, Michar, Micheus, Seldao, Elenos a Zogenethlos.

³⁰Stal jsem se kontemplativním andělem a stál na prvním – to je čtvrtém – éonu spolu s dušemi.

³¹Požehnal jsem božskému Autogenovi a předkovi Pigeradamovi, oku Autogena, prvnímu dokonalému člověku; a Sethovi Emmach Sethovi, synu Adamase, otci nehybného rodu; a Čtyřem Světlům, Armozelovi, Oroiaelovi, Davithemu a Elelethovi; a Mirothei – ona je matka Adamase – a Prophanii – ona je matka Světel – a Plesithee, matce andělů.

³²Byl jsem pokřtěn podruhé ve jménu božského Autogena těmi samými mocnostmi.

³³Stal jsem se andělem mužského rodu.

³⁴Stál jsem na druhém – to je třetím – éonu spolu s dětmi Setha a požehnal jsem ty samé.

³⁵A byl jsem pokřtěn potřetí ve jménu božského Autogena těmi samými mocnostmi.

³⁶Stal jsem se svatým andělem a stál na třetím – to je druhém – éonu a požehnal jsem ty samé.

³⁷A byl jsem pokřtěn počtvrté těmi samými mocnostmi.

³⁸Stal jsem se dokonalým andělem a stál na čtvrtém – to je prvním – éonu a požehnal jsem ty samé.

¹⁷Pak jsem se setkal s Authrouniem, andělem pravdy, který mi řekl: „Zostriane, ty jsi vyšel z temnoty, ale teď se ptáš na to, co je před Existencí.“

¹⁸A já jsem odpověděl: „Ano, chci znát Jedno, které není jedno, ale je nad vším.“

¹⁹A on řekl: „To Jedno je Velký Neviditelný Duch, který není, ale je; který nemá jméno, ale je zdrojem všech jmen; který není myšlen, ale je myšlením všech.“

²⁰A já jsem se ptal: „Jak se z toho Jednoho rodí Barbelo?“

²¹A Authrounios odpověděl: „Barbelo je první myšlenka, první světlo, které se odráží od Neviditelného, jako stín od světla, ale není stínem – je dokonalostí.“

²²A pak jsem viděl, jak se z Barbelo rodí Autogenes, Samozplozený, který je trojí: existence, život, blaženost.

²³A on je most mezi Neviditelným a éony, on je ten, kdo zplodil Setha, otce nehybného rodu.

²⁴A já jsem se ptal: „Proč je Seth vyvolený?“

²⁵A on řekl: „Protože Seth je ten, kdo se nepodřídil světu, kdo zůstal neporušený, kdo je semeno pravdy uprostřed lži.“

²⁶Pak jsme vystoupili výš – k Éonu Života, kde je všechno živé, kde není smrt, jen věčný pohyb.

²⁷Tam jsem byl pokřtěn v živé vodě, která není voda, ale poznání.

²⁸A dostal jsem jméno: „Ten, kdo vidí“.

²⁹A pak k Éonu Pravdy, kde všechno je pravda, kde není klam.

³⁰Tam jsem viděl Čtyři Světla: Armozel, Oroiael, Daveithe, Eleleth – oni jsou strážci, oni jsou brány.

³¹A já jsem prošel každou bránou, každou jsem požehnal a každá mě požehnala.

³²A pak k Velkému Neviditelnému Duchu samotnému – tam není nic, co by se dalo říct, jen ticho, které mluví.

³³A v tom tichu jsem slyšel: „Zostriane, ty jsi teď jedno s námi.“

³⁴A já jsem se stal světlem, které není vidět, ale které osvětluje všechno.

³⁵A pak jsem sestoupil zpět – ne proto, že bych musel, ale abych řekl ostatním.

³⁶A teď, vy, kdo čtete: toto je cesta nahoru, toto je cesta dolů, toto je cesta zpět.

³⁷Amen, amen, amen.