Tomášovo evangelium

Toto jsou tajná slova, která řekl živý Ježíš a která zapsal Didymos Juda Tomáš.

¹A řekl: „Kdo nalezne výklad těchto slov, neokusí smrti.“

²Ježíš řekl: „Ať ten, kdo hledá, nepřestává hledat, dokud nenalezne. A až nalezne, bude zmaten. A až bude zmaten, bude udiven a bude králem nad celým světem.“

³Ježíš řekl: „Když vám vaši vůdci řeknou: ‚Hle, království je v nebi‘, pak vás nebeští ptáci předejdou. Když vám řeknou: ‚Je v moři‘, pak vás ryby předejdou. Ale království je uvnitř vás i vně vás. Když poznáte sami sebe, budete poznáni a budete vědět, že jste synové živého Otce. Jestliže však sami sebe nepoznáte, budete v chudobě a budete chudobou.“

⁴Ježíš řekl: „Starý člověk nebude váhat zeptat se malého dítěte sedm dní starého na místo života, a bude žít. Neboť mnozí první budou posledními a stanou se jedním.“

⁵Ježíš řekl: „Poznej to, co je před tvou tváří, a to, co je ti skryté, se ti zjeví. Neboť není nic skrytého, co by nebylo zjeveno.“

⁶Jeho učedníci se ho zeptali: „Chceš, abychom se postili? Jak se máme modlit? Máme dávat almužnu? Jakou dietu máme dodržovat?“ Ježíš řekl: „Nelžete a nedělejte to, co sami nenávidíte, protože všechno je zjeveno před nebem. Neboť není nic skrytého, co by nebylo zjeveno, a nic zakrytého, co by nebylo odhaleno.“

⁷Ježíš řekl: „Blažený je lev, kterého člověk sní, a lev se stane člověkem. Prokletý je člověk, kterého lev sní, a lev se stane člověkem.“

⁸A řekl: „Člověk je podobný moudrému rybáři, který hodil svou síť do moře. Vytáhl ji z moře plnou malých ryb. Mezi nimi nalezl velkou, dobrou rybu. Moudrý rybář odhodil všechny malé ryby zpět do moře a vybral si velkou rybu bez váhání. Kdo má uši k slyšení, ať slyší.“

⁹Ježíš řekl: „Hle, vyšel rozsévač. Naplnil svou ruku a rozséval. Některá semena padla na cestu – přišli ptáci a sezobali je. Jiná padla na skálu – nevzešla a nevydala klasy. Jiná padla do trní – trní je udusilo a červi je sežrali. Jiná padla na dobrou zem a vydala dobrý plod – vynesla šedesátinásobně a sto dvacetinásobně.“

¹⁰Ježíš řekl: „Hodil jsem oheň na svět a hle, střežím ho, dokud nezahoří.“

¹¹Ježíš řekl: „Toto nebe pomine a to, co je nad ním, pomine. Mrtví nejsou živí a živí nezemřou. V dnech, kdy jste jedli to, co je mrtvé, učinili jste to živým. Když budete v světle, co uděláte? V den, kdy jste byli jedno, stali jste se dvěma. Když se stanete dvěma, co uděláte?“

¹²Učedníci řekli Ježíšovi: „Víme, že nás opustíš. Kdo bude naším vůdcem?“ Ježíš jim řekl: „Kdekoli jste, půjdete k Jakubovi Spravedlivému (první který vedl Jeruzalémský Kristovský sbor), pro něhož vzniklo nebe i země.“

¹³Ježíš řekl svým učedníkům: „Připodobněte mě a řekněte mi, komu jsem podoben.“ Šimon Petr mu řekl: „Jsi podoben spravedlivému andělu.“ Matouš mu řekl: „Jsi podoben moudrému filozofovi.“ Tomáš mu řekl: „Mistře, má ústa vůbec nemohou říci, komu jsi podoben.“ Ježíš řekl: „Nejsem tvůj mistr, protože jsi pil a opil ses z pramene, který jsem ti dal.“ A vzal ho stranou a řekl mu tři slova. Když se Tomáš vrátil k svým druhům, zeptali se ho: „Co ti řekl Ježíš?“ Tomáš jim řekl: „Kdybych vám řekl jedno z těch slov, která mi řekl, vzali byste kameny a házeli je po mně a oheň by vyšel z kamenů a spálil by vás.“

¹⁴Ježíš řekl jim: „Když se postíte, zplodíte hřích v sobě. A když se modlíte, budete odsouzeni. A když dáváte almužnu, způsobíte zlo své duši. A když jdete do kterékoli země a chodíte po venkově, jestliže vás přijmou, jezte, co vám předloží, a uzdravujte nemocné mezi nimi. Neboť to, co vstoupí do vašich úst, vás neposkvrní, ale to, co vychází z vašich úst, to vás poskvrní.“

¹⁵Ježíš řekl: „Když uvidíte toho, kdo nebyl zrozen z ženy, padněte na svou tvář a klaňte se mu. On je váš Otec.“

¹⁶Ježíš řekl: „Možná si lidé myslí, že jsem přišel, abych uvrhl mír na svět. A nevědí, že jsem přišel, abych uvrhl rozdělení na zemi – oheň, meč, boj. Neboť pět bude v domě: tři proti dvěma a dva proti třem, otec proti synovi a syn proti otci. A budou stát sami.“

¹⁷Ježíš řekl: „Dám vám to, co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, čeho se ruka nedotkla a co nevstoupilo do srdce člověka.“

¹⁸Učedníci řekli Ježíšovi: „Řekni nám, jaký bude náš konec.“ Ježíš řekl: „Odhalili jste počátek, abyste hledali konec? Neboť na místě, kde je počátek, tam bude i konec. Blahoslavený, kdo stojí na počátku – pozná konec a neokusí smrti.“

¹⁹Ježíš řekl: „Blahoslavený ten, kdo byl, než vznikl. Jestliže se stanete mými učedníky a budete naslouchat mým slovům, tyto kameny vám budou sloužit.“

²⁰Učedníci řekli Ježíšovi: „Komu se podobá království nebeské?“ Řekl jim: „Podobá se hořčičnému zrnku. Je menší než všechna semena, ale když padne na obdělanou půdu, vydá velkou rostlinu a stane se útočištěm nebeských ptáků.“

²¹Marie řekla Ježíšovi: „Komu se podobají tvoji učedníci?“ Řekl: „Podobají se malým dětem, které se usadily na poli, které jim nepatří. Až přijdou majitelé pole, řeknou: ‚Dejte nám zpět naše pole.‘ Oni svléknou své šaty před nimi, aby jim je vrátili, a dají jim jejich pole. Proto pravím: Jestliže pán domu ví, že přijde zloděj, bude bdít před jeho příchodem a nedovolí mu, aby vnikl do jeho domu jeho království a odnesl jeho majetek. Vy však bděte nad světem. Připravte se silnými pažemi, aby lupiči nenašli cestu k vám, neboť naleznou výhodu, kterou očekáváte.“

²²Ježíš viděl malé děti, které ženy kojily. Řekl svým učedníkům: „Tito malí, kteří ženy kojí, jsou podobni těm, kteří vstoupí do království.“ Řekli mu: „Tak tedy, když budeme malí, vstoupíme do království?“ Ježíš jim řekl: „Když uděláte dva jedním a když uděláte vnitřní jako vnější a vnější jako vnitřní a horní jako dolní a když uděláte muže a ženu jedním, takže muž nebude mužem a žena nebude ženou, když uděláte oči místo oka a ruce místo ruky a nohy místo nohy a obraz místo obrazu – tehdy vstoupíte do království.“

²³Ježíš řekl: „Vyberu si vás jednoho z tisíce a dva z deseti tisíc a oni budou stát jako jeden.“

²⁴Jeho učedníci řekli: „Ukaž nám místo, kde jsi, protože je pro nás nutné ho hledat.“ Řekl jim: „Kdo má uši, ať slyší. Je světlo uvnitř člověka světla a osvětluje celý svět. Jestliže nesvítí, je temnota.“

²⁵Ježíš řekl: „Miluj svého bratra jako svou duši. Chraň ho jako zřítelnici svého oka.“

²⁶Ježíš řekl: „Třísku v oku svého bratra vidíš, ale trám ve svém oku nevidíš. Když vyjmeš trám ze svého oka, tehdy uvidíš jasně, abys vyňal třísku z oka svého bratra.“

²⁷„Jestliže se nebudete postit od světa, nenaleznete království. Jestliže nebudete činit sobotu sobotou, neuvidíte Otce.“

²⁸Ježíš řekl: „Stál jsem uprostřed světa a zjevil jsem se jim v těle. Našel jsem je všechny opilé, nenašel jsem mezi nimi žádného žíznivého. A má duše se zarmoutila nad syny lidskými, protože jsou slepí ve svém srdci a nevidí, že přišli na svět prázdní a hledají znovu jak odejít prázdní. Teď jsou opilí. Když odloží své víno, pak se obrátí.“

²⁹Ježíš řekl: „Jestliže tělo vzniklo kvůli duchu, je to div. Jestliže však duch kvůli tělu, je to velký div. Ale já se divím tomu, jak takové velké bohatství bylo umístěno do této chudoby.“

³⁰Ježíš řekl: „Kde jsou tři bohové, tam jsou bohové. Kde jsou dva nebo jeden, tam jsem já.“

³¹Ježíš řekl: „Prorok není vítaný ve své vlasti, ani lékař neléčí ty, kteří ho znají.“

³²Ježíš řekl: „Město postavené na vysoké hoře a opevněné nemůže padnout ani být skryto.“

³³Ježíš řekl: „To, co slyšíš jedním uchem, hlásej to na druhé ucho ze střech. Neboť nikdo nezapaluje lampu a neklade ji pod nádobu, ani ji neklade na skryté místo, ale staví ji na svícen, aby všichni, kdo vcházejí a vycházejí, viděli její světlo.“

³⁴Ježíš řekl: „Jestliže slepý vede slepého, oba padnou do jámy.“

³⁵Ježíš řekl: „Není možné, aby někdo vstoupil do domu silného muže a vzal ho násilím, pokud mu předtím nesváže ruce. Teprve potom může vyplenit jeho dům.“

³⁶Ježíš řekl: „Nedělej si starosti od rána do večera a od večera do rána, co si oblékneš.“

³⁷Učedníci řekli: „Kdy se nám zjevíš a kdy tě uvidíme?“ Ježíš řekl: „Když se svléknete a nebudete se stydět a vezmete si své šaty a položíte je pod své nohy jako malé děti a pošlapete je, tehdy uvidíte Syna živého a nebudete se bát.“

³⁸Ježíš řekl: „Mnoho z vás bude stát venku u dveří a zaklepe, ale nebudou otevřeny.“

³⁹Ježíš řekl: „Znalci Zákona a farizeové vzali klíče poznání a skryli je. Sami nevešli a těm, kteří chtěli vejít, nedovolili.“

⁴⁰Ježíš řekl: „Réva která byla zasazena bez Otce nebude zakořeněna. Bude vytržena a zahyne.“

⁴¹Ježíš řekl: „Tomu, kdo má, bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má.“

⁴²Ježíš řekl: „Staňte se míjejícími.“

⁴³Ježíš řekl: „Učedníci jsou jako malé děti, které se usadily na poli, které jim nepatří. Když přijdou majitelé pole, řeknou: ‚Dejte nám zpět naše pole.‘ Oni svléknou své šaty před nimi, aby jim je vrátili, a dají jim jejich pole.“

⁴⁴Ježíš řekl: „Kdo se rouhá Otci, tomu bude odpuštěno, a kdo se rouhá Synu, bude mu odpuštěno, ale kdo se rouhá Duchu Svatému, tomu nebude odpuštěno ani na zemi, ani na nebi.“

⁴⁵Ježíš řekl: „Hrozny se nesbírají z trní ani fíky z bodláčí, neboť nedávají ovoce. Dobrý člověk vydává dobré z dobrého pokladu svého srdce. Zlý člověk vydává zlé z pokladu zlého, který je v jeho srdci, a mluví zlo, neboť z přebytku srdce mluví jeho ústa.“

⁴⁶Ježíš řekl: „Od Adama až po Jana Křtitele mezi těmi, kdo se narodili z žen, není nikdo větší než Jan Křtitel. Ale říkám vám: Ten, kdo je mezi vámi malý, bude znát království a bude větší než on.“

⁴⁷Ježíš řekl: „Není možné, aby člověk jel na dvou koních nebo napínal dva luky. A není možné, aby sluha sloužil dvěma pánům – buď jednoho bude ctít a druhého urážet. Nikdo nemůže pít staré víno a hned toužit po novém. A nikdo ne nalévá nové víno do starých měchů, aby nepraskly (zde je přímo řečeno, že nebude dobré nalévat Starý zákon do Nového Zákona, a přesto se to ihned po Ježíšově odchodu stalo). A nikdo nešije starou záplatu na nový šat, protože by došlo k roztržení.“

⁴⁸Ježíš řekl: „Jestliže dva budou činit pokoj v jednom domě, řeknou hoře: ‚Pohni se‘, a pohne se.“

⁴⁹Ježíš řekl: „Blahoslavení jste vy, osamělí a vyvolení, neboť naleznete království. Neboť jste vyšli z něho a do něho se zase vrátíte.“

⁵⁰Ježíš řekl: „Jestliže vám řeknou: ‚Odkud jste přišli?‘, řekněte jim: ‚Přišli jsme ze světla, z místa, kde světlo vzniklo samo od sebe.‘ Jestliže vám řeknou: ‚Kdo jste?‘, řekněte: ‚Jsme jeho synové a jsme vyvolení živého Otce.‘ Jestliže se vás zeptají: ‚Jaké je znamení vašeho Otce, který je ve vás?‘, řekněte jim: ‚Je to pohyb a odpočinek.‘“

⁵¹Jeho učedníci mu řekli: „Kdy přijde odpočinek mrtvých a kdy přijde nový svět?“ Řekl jim: „Ten, který očekáváte, již přišel, ale vy ho nepoznáváte.“

⁵²Učedníci mu řekli: „Dvaadvacet proroků mluvilo v Izraeli a všichni mluvili o tobě.“ Řekl jim: „Opustili jste živého před sebou a mluvili jste o mrtvých.“

⁵³Jeho učedníci mu řekli: „Je obřízka užitečná, nebo ne?“ Řekl jim: „Kdyby byla užitečná, jejich otec by je zplodil obřezané z jejich matek. Ale pravá obřízka v duchu je plně užitečná.“

⁵⁴Ježíš řekl: „Blahoslavení chudí, neboť vaše je království nebeské.“

⁵⁵Ježíš řekl: „Kdo nemá v nenávisti svého otce a svou matku, nemůže být mým učedníkem. A kdo nemá v nenávisti své bratry a své sestry a nenesl svůj kříž jako já, nebude hoden mne.“

⁵⁶Ježíš řekl: „Kdo poznal svět, nalezl mrtvolu. A kdo nalezl mrtvolu, svět ho není hoden.“

⁵⁷Ježíš řekl: „Království Otce je podobné člověku, který měl dobré semeno. Jeho nepřítel přišel v noci a zaséval plevel mezi dobré semeno. Člověk svým služebníkům nedovolil vytrhnout plevel, aby s ním nevytrhli pšenici. V den žně se plevel ukáže a bude vytrhán a spálen.“ 58 Ježíš řekl: „Blahoslavený člověk, který trpěl – nalezl život.“ 59 Ježíš řekl: „Pohleďte na živého, dokud žijete, abyste nezemřeli a nehledali ho a neviděli ho.“ 60 Řekli mu: „Pojďme se pomodlit dnes a postit se.“ Ježíš řekl: „Jaký je hřích, který jsem spáchal, nebo v čem jsem se provinil? Ale až snoubenec vyjde ze svatební komnaty, pak ať se postí a ať se modlí.“ 61 Ježíš řekl: „Dva budou odpočívat na jednom lůžku – jeden zemře, druhý bude žít.“ Salomé řekla: „Kdo jsi ty, člověče, jako bys vyšel z jednoho a položil se na mé lůžko a jedl z mého stolu?“ Ježíš jí řekl: „Já jsem ten, který existuje ze stejného. Mně bylo dáno z věcí mého Otce.“ „Jsem tvá učednice.“ „Proto pravím: Když je někdo sjednocen, bude plný světla, ale když je rozdělen, bude plný temnoty.“ 62 Ježíš řekl: „Říkám svá tajemství těm, kdo jsou hodni mých tajemství. To, co tvá pravá ruka dělá, ať tvá levá neví, co dělá.“ 63 Ježíš řekl: „Byl jeden bohatý člověk, který měl mnoho majetku. Řekl: ‚Užiji svého majetku, abych zasel, sklidil, zasadil a naplnil své sýpky ovocem, abych neměl nedostatek ničeho.‘ To si myslel ve svém srdci. A té noci zemřel. Kdo má uši, ať slyší. “ 64 Ježíš řekl: „Člověk měl hosty a když připravil večeři, poslal svého služebníka, aby pozval hosty. Šel k prvnímu a řekl mu: ‚Můj pán tě zve.‘ Ten řekl: ‚Mám peníze pro obchodníky, přijdou ke mně večer, půjdu jim dát příkazy. Omlouvám se neúčast na večeři.‘ Šel k jinému a řekl mu: ‚Můj pán tě zve.‘ Ten řekl: ‚Koupil jsem dům a potřebuji den, abych ho dostal. Nemám čas.‘ Šel k jinému a řekl mu: ‚Můj pán tě zve.‘ Ten řekl: ‚Koupil jsem vesnici, jdu vybírat nájem. Nemohu přijít. Omlouvám se.‘ Služebník se vrátil a řekl svému pánu: ‚Ti, které jsi pozval na večeři, se omluvili.‘ Pán řekl svému služebníkovi: ‚Jdi ven na cesty a koho najdeš, přiveď, aby jedli.‘ Kupci a obchodníci nevejdou do míst mého Otce.“ 65 Řekl: „Dobrý člověk měl vinici. Pronajal ji rolníkům, aby ji obdělávali a on dostal její plod. Poslal svého služebníka, aby rolníci dali výsledný plod z vinice. Ti ho však chytili, zbili ho a málem ho zabili. Služebník se vrátil a řekl svému pánu. Pán řekl: ‚Možná že ho nepoznali.‘ Poslal jiného služebníka. Rolníci ho také zbili. Potom poslal svého syna. Řekl si: ‚Možná se budou stydět před mým synem.‘ Když rolníci viděli syna, řekli si: ‚To je dědic. Pojďme ho zabít a dědictví bude naše.‘ Chytili ho a zabili ho. Kdo má uši, ať slyší.“ 66 Ježíš řekl: „Ukažte mi kámen, který stavitelé odmítli – ten se stal hlavním kamenem.“ 67 Ježíš řekl: „Kdo pozná všechno, ale sám sebe nepoznal, postrádá všechno.“ 68 Ježíš řekl: „Blahoslavení jste, když vás nenávidí a pronásledují. A nenaleznou místo, kde vás pronásledovali.“ 69 Ježíš řekl: „Blahoslavení ti, kteří byli pronásledováni ve svém srdci. To jsou ti, kteří poznali Otce v pravdě. Blahoslavení hladoví, neboť jejich břicho bude nasyceno.“ 70 Ježíš řekl: „Když zplodíte to, co je ve vás, to, co máte, vás spasí. Jestliže nemáte to, co je ve vás, to, co nemáte, vás zabije.“ 71 Ježíš řekl: „Zničím tento chrám a nikdo ho nebude moci znovu postavit.“ 72 Někdo mu řekl: „Řekni mým bratrům, aby se mnou rozdělili otcovy majetky.“ Řekl mu: „Člověče, kdo mě ustanovil za děliče?“ Obrátil se k svým učedníkům a řekl jim: „Nejsem dělič, že ano?“ 73 Ježíš řekl: „Žeň je veliká, ale dělníků je málo. Proste Pána žně, aby poslal dělníky na žeň.“ 74 Řekl: „Pane, je jich mnoho kolem nádrže, ale nikdo v nádrži.“ 75 Ježíš řekl: „Mnozí stojí venku u dveří, ale jen osamělí vejdou do svatební komnaty.“ 76 Ježíš řekl: „Království Otce je podobné obchodníkovi, který měl zboží a nalezl perlu. Byl moudrý obchodník. Prodal zboží a koupil si jen tu perlu. Tak i vy hledejte jeho poklad, který nehyne, který zůstává tam, kam mol nechodí požírat ani červ ne ničí.“ 77 Ježíš řekl: „Já jsem světlo, které je nad všemi. Já jsem všechno. Všechno vyšlo ze mne a všechno se ke mně vrací. Rozštípnete-li dřevo – jsem tam. Zvedněte kámen – také tam mě naleznete.“ 78 Ježíš řekl: „Proč jste vyšli na poušť? Vidět rákos zmítaný větrem? Vidět člověka oblečeného do měkkých šatů? Hle, Vaši králové a Vaši velmoži jsou oblečeni do měkkých šatů a oni neznají pravdu.“ 79 Žena z davu řekla mu: „Blahoslavené lůno, které tě nosilo, a prsa, která tě kojila.“ Řekl jí: „Blahoslavení ti, kteří slyšeli slovo Otce a zachovali je v pravdě. Neboť přijdou dny, kdy řeknete: ‚Blahoslavené lůno, které neporodilo, a prsa, která nekojila.‘“ 80 Ježíš řekl: „Kdo poznal svět, nalezl tělo. A kdo nalezl tělo, svět ho není hoden.“ 81 Ježíš řekl: „Kdo se stal bohatým, nechť se stane králem, a kdo má moc, nechť se jí zřekne.“ 82 Ježíš řekl: „Kdo je blízko mne, je blízko ohně, a kdo je daleko ode mne, je daleko od království.“ 83 Ježíš řekl: „Obrazy se zjevují člověku, ale světlo, které je v nich, je skryto v obraze světla Otce. Zjeví se a jeho obraz bude skryt jeho světlem.“ 84 Ježíš řekl: „Když vidíte svou podobu, radujete se. Ale když uvidíte své obrazy, které vznikly před vámi – které ani neumírají, ani se nezjevují – jakou míru snášíte?“ 85 Ježíš řekl: „Adam vznikl z velké moci a velkého bohatství, ale nebyl vás hoden. Neboť kdyby byl vás hoden, nezemřel by.“ 86 Ježíš řekl: „Lišky mají své doupě a ptáci mají svá hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by sklonil svou hlavu.“ 87 Ježíš řekl: „Běda tělu, které závisí na duši. Běda duši, která závisí na těle.“ 88 Ježíš řekl: „Andělé a proroci přijdou k vám a dají vám to, co je vaše. A vy jim dejte to, co je ve vašich rukou, a řekněte si: ‚Kdy přijdou a vezmou si, co je jejich?‘“ 89 Ježíš řekl: „Proč myjete vnějšek kalicha a ne uvnitř? Ten, kdo učinil vnějšek, neučinil i vnitřek?“ 90 Ježíš řekl: „Pojďte ke mně, neboť mé jho je příjemné a mé panství je mírné a naleznete si odpočinek.“ 91 Řekli mu: „Řekni nám, kdo jsi, abychom v tebe mohli věřit.“ Řekl jim: „Zkoumáte tvář nebe a země, ale toho, kdo je před vámi, jste nepoznali, a toto je doba, kdy ho neznáte.“ 92 Ježíš řekl: „Hledejte a naleznete. Ale to, co jste se mne ptali v těch dnech a co jsem vám neřekl tehdy, nyní vám chci říci, abyste to hledali a nenalezli.“ 93 „Nedávejte svaté psům, aby to nehodili na hnojiště. Neházejte perly před svině, aby je nepošlapaly.“ 94 Ježíš řekl: „Kdo hledá, nalezne, a kdo klepe, tomu bude otevřeno.“ 95 Ježíš řekl: „Jestliže máte peníze, nedávejte úrok, ale dejte tomu, od koho je nevezmete zpět.“ 96 Ježíš řekl: „Království Otce je podobné ženě, která vzala trochu kvasu, skryla ho v mouce a udělala velké chleby. Kdo má uši, ať slyší.“ 97 Ježíš řekl: „Království Otce je podobné ženě, která nese džbán plný mouky. Když šla dlouhou cestu, ucho džbánu se utrhlo a mouka se vysypala za ní na cestu. Nevšimla si toho a nepoznala to. Když přišla do svého domu, postavila džbán na zem a shledala, že je prázdný.“ 98 Ježíš řekl: „Království Otce je podobné muži, který chtěl zabít mocného muže. Vytáhl meč ve svém domě a probodl zeď, aby poznal, zda je jeho ruka dost silná. Potom zabil mocného muže.“ 99 Učedníci mu řekli: „Tvoji bratři a tvá matka stojí venku.“ Řekl jim: „Ti, kteří zde konají vůli mého Otce, jsou mí bratři a má matka. Ti vejdou do království mého Otce.“ 100 Ukázali Ježíšovi zlatý peníz a řekli mu: „Císařovi lidé žádají daně od nás.“ Řekl jim: „Dejte císaři, co je císařovo, dejte Bohu, co je Boží, a co je moje, dejte mně.“ 101 „Kdo nemá v nenávisti svého otce a svou matku jako já, nemůže být mým učedníkem. A kdo nemiluje svého otce a svou matku jako já, nemůže být mým učedníkem. Neboť má matka mi dala smrt, ale má pravá matka mi dala život.“ 102 Ježíš řekl: „Běda farizeům! Neboť jsou jako pes, který spí na jeslích dobytka. Ani sám nejí, ani nedovolí dobytku jíst.“ 103 Ježíš řekl: „Blahoslavený člověk, který ví, kde lupiči vstoupí, aby vstal, shromáždil svůj majetek a opásal své bedra dříve, než vstoupí.“ 104 Řekli mu: „Pojď, dnes se pomodleme a budeme se postit.“ Ježíš řekl: „Jaký je hřích, který jsem spáchal, nebo v čem jsem se provinil? Ale až snoubenec vyjde ze svatební komnaty, pak ať se postí a ať se modlí.“ 105 Ježíš řekl: „Kdo pozná otce a matku, bude nazván synem nevěstky.“ 106 Ježíš řekl: „Když uděláte dvě jedním, stanete se Synem člověka, a když řeknete hoře: ‚Pohni se‘, pohne se.“ 107 Ježíš řekl: „Království je podobné pastýři, který měl sto ovcí. Jedna z nich, největší, zabloudila. Nechal devadesát devět a hledal tu jednu, dokud ji nenašel. Po namáhavém hledání řekl ovci: ‚Miluji tě více než devadesát devět.‘“ 108 Ježíš řekl: „Kdo pije z mých úst, stane se jako já. Já sám se stanu jím a skryté věci se mu zjeví.“ 109 Ježíš řekl: „Království je podobné člověku, který měl v svém poli poklad, o němž nevěděl. A když zemřel, zanechal ho svému synovi. Syn o něm nevěděl. Vzal pole a prodal je. A ten, kdo je koupil, přišel, oral, nalezl poklad a začal půjčovat peníze na úrok těm, kterým chtěl.“ 110 Ježíš řekl: „Kdo nalezl svět a zbohatl, nechť se zřekne světa.“ 111 Ježíš řekl: „Nebesa a země se před vámi svinou a kdo žije z živého, neuvidí smrt.“ Ježíš řekl: „Ten, kdo nalezl sám sebe, svět ho není hoden.“ 112 Ježíš řekl: „Běda tělu, které závisí na duši. Běda duši, která závisí na těle.“ 113 Jeho učedníci mu řekli: „Kdy přijde Boží Království?“ Řekl: „Nepřijde tak , jak je očekáváno. Nebude řečeno: ‚Hle, je zde‘ nebo ‚Hle, je tam‘. Ale království Otce je už nyní rozprostřeno po zemi a lidé ho nevidí.“ 114 Šimon Petr jim řekl: „Nechť Marie od nás odejde, neboť ženy nejsou hodny života.“ Ježíš řekl: „Hle, povedu ji, abych ji učinil mužem, aby se i ona stala živým duchem podobným vám, mužům. Neboť každá žena, která se stane mužem, vstoupí do království nebeského.“ Amen.