Pojem naší velké moci
Apokalyptický přehled věků, působení Spasitele, soudu a konečného vítězství Velké moci.
Než otevřete text
Orientační komentář odděluje rukopisná fakta, moderní badatelské zařazení a interpretační otázky.
Souvislosti
Pojem naší velké moci je položka NHC VI,4 v NHC VI. Zjevení používá vidění, nebeské průvodce a symbolický pohyb mezi oblastmi skutečnosti. V katalogu je pracovně spojován s tradicí „Křesťansko-gnostická“.
Proč je text důležitý
Apokalyptický přehled věků, působení Spasitele, soudu a konečného vítězství Velké moci. Pro orientaci jsou nejdůležitější motivy dějiny spásy, soud a moc. V tomto katalogu není k položce přiřazena přímá rukopisná paralela.
Jak text číst
- Nevnímejte obrazy jen jako doslovný popis; sledujte jejich funkci v proměně příjemce zjevení.
- Všímejte si přechodů mezi vyprávěním, viděním a výkladem vidění.
- Při četbě sledujte zejména motivy dějiny spásy, soud a moc a ověřujte, jakou funkci mají přímo v dané pasáži.
- Mějte na paměti, že zdejší český text je duchovně orientovaná rekonstrukce, nikoli diplomatický přepis koptského rukopisu.
Sledujte, kde se motiv „dějiny spásy“ objevuje, kdo jej vyslovuje a zda označuje postavu, stav poznání, nebo obraz duchovní proměny.
Sledujte, kde se motiv „soud“ objevuje, kdo jej vyslovuje a zda označuje postavu, stav poznání, nebo obraz duchovní proměny.
Sledujte, kde se motiv „moc“ objevuje, kdo jej vyslovuje a zda označuje postavu, stav poznání, nebo obraz duchovní proměny.
Rozšířený rozbor Otevřít odborný detail
Literární forma
Zjevení používá vidění, nebeské průvodce a symbolický pohyb mezi oblastmi skutečnosti. Moderní žánrové označení „Apokalypsa a zjevení“ slouží k orientaci; není to původní štítek vepsaný do rukopisu.
Historické zasazení
Text se dochoval v koptském rukopisu ze 4. století. Původní řecká kompozice může být starší; přesné datování a zařazení zůstává předmětem odborné diskuse. Údaj „2.–3. století“ se vztahuje k navrhovanému datování literární kompozice, zatímco fyzický koptský rukopis je pozdější svědek textu.
Interpretace a tradice
V katalogu je pracovně spojován s tradicí „Křesťansko-gnostická“. Takové zařazení pomáhá při srovnávání slovníku a motivů, ale nemá zakrývat vnitřní zvláštnost konkrétního díla.
Rukopis a meze edice
České znění je v portálu dostupné jako plynulá rekonstruovaná edice. Plynulost překladu nesmí být zaměněna za úplnost papyru; pro textovou kritiku je nutné srovnání s faksimile a kritickými edicemi.
Plné znění
¹Kdo pozná naši velkou Moc, stane se neviditelným a oheň ho nebude moci spálit.
²Ale zničí a očistí všechny vaše majetky.
³Neboť každý, v kom se objeví má podoba, bude zachráněn, od sedmi dnů až po sto dvacet let.
⁴Ty, které jsem donutila shromáždit vše, co padlo – a spisy naší velké Moci, aby zapsal tvé jméno do našeho velkého světla – a jejich myšlenky i skutky skončí, aby byly očištěny, rozptýleny, zničeny a shromážděny na místě, které nikdo nevidí.
⁵Ale ty mě uvidíš a připravíš si příbytky v naší velké Moci.
⁶Poznej, jak vzniklo to, co odešlo, abys věděl, jak rozeznat, co má žít: jaký je vzhled toho eónu, jaký druh, jak vznikne.
⁷Proč se neptáš, jakým se staneš, nebo spíš jak jsi vznikl?
⁸Rozeznáš velikost vody, že je neměřitelná a nepochopitelná, její počátek i konec.
⁹Podporuje zemi; vane ve vzduchu, kde jsou bohové a andělé.
¹⁰Ale v tom, kdo je vyvýšen nad všechny, je strach i světlo, a v něm se odhalují mé spisy.
¹¹Dal jsem je jako službu stvoření fyzických věcí, neboť nikdo nemůže stát bez toho Jediného, ani Eón nemůže žít bez něj.
¹²On vlastní, co v něm je, tím, že to rozeznává v čistotě.
¹³Pak pohleď na Ducha a poznej, kde je.
¹⁴Dal se lidem, aby od něj každý den přijímali život, protože má život v sobě; dává jim všechno.
¹⁵Pak tma spolu s Hadem vzali oheň.
¹⁶A on (tma) vypustí ze sebe to, co je mé.
¹⁷Jeho oči nemohly snést mé světlo.
¹⁸Po pohybu duchů a vod vznikl zbytek: celý Eón stvoření a jejich <moci>.
¹⁹Oheň vyšel z nich a Moc přišla uprostřed mocí.
²⁰A moci toužily vidět mou podobu.
²¹A duše se stala její kopií.
²²To je dílo, které vzniklo.
²³Pohleď, jaké je: před vznikem nevidí, protože Eón těla vznikl ve velkých tělech.
²⁴A byly jim přiděleny dlouhé dny ve stvoření.
²⁵Neboť když se znečistili a vstoupili do těla, Otec těla, voda, se pomstil.
²⁶Neboť když našel, že Noe je zbožný a hodný – a je to Otec těla, který drží anděly v poddanství.
²⁷A on (Noe) kázal zbožnost sto dvacet let.
²⁸A nikdo ho neposlouchal.
²⁹A udělal dřevěnou archu, a kdo byl nalezen, vstoupil do ní.
³⁰A přišla potopa.
³¹A tak byl Noe zachráněn se svými syny.
³²Neboť kdyby archa nebyla určena pro člověka, potopa by nepřišla.
³³Takto zamýšlel a plánoval zachránit bohy a anděly, moci, velikost všech těchto, <výživu> a způsob života.
³⁴A přesouvá je z eónu a vyživuje je na stálých místech.
³⁵A soud těla byl uvolněn.
³⁶Jen dílo Moci obstálo.
³⁷Pak psychický Eón.
³⁸Je malý, smíšený s těly, plozením v duších a jejich znečišťováním.
³⁹Neboť první znečištění stvoření nabralo sílu.
⁴⁰A zplodilo každé dílo: mnoho děl hněvu, zlosti, závisti, zloby, nenávisti, pomluv, pohrdání a války, lži a zlých rad, smutků a radostí, nízkostí a znečištění, lží a nemocí, zlých soudů, které vynášejí podle svých tužeb.
⁴¹Ale vy spíte, sníte sny.
⁴²Probuďte se a vraťte se, okuste a jezte pravé jídlo!
⁴³Rozdávejte slovo a vodu života!
⁴⁴Přestaňte se zlými touhami a žádostmi a (učením) Anomoeanů (Ariánské společenství ze 4.století), zlými herezemi bez základu.
⁴⁵A matka ohně byla bezmocná.
⁴⁶Přinesla oheň na duši a zemi, a spálila všechny <příbytky>, které v ní jsou.
⁴⁷A její pastýř zahynul.
⁴⁸Když nenajde nic jiného k spálení, zničí sama sebe.
⁴⁹A stane se netělesným, bez těla, a bude pálit hmotu, dokud vše neočistí – i všechnu zlobu.
⁵⁰Neboť když nenajde nic jiného k spálení, obrátí se proti sobě, dokud se nezničí.
⁵¹Pak v tomto eónu, psychickém, vznikne člověk, který zná velkou Moc.
⁵²Přijme (mě) a pozná mě.
⁵³Bude pít mléko matky, ve skutečnosti.
⁵⁴Bude mluvit v podobenstvích; bude hlásat Eón, který přijde, tak jako mluvil v prvním eónu těla, jako Noe.
⁵⁵O jeho slovech, která vyslovil, mluvil ve všech, v sedmdesáti dvou jazycích.
⁵⁶A otevřel brány nebes svými slovy.
⁵⁷A zahanbil vládce Hada; vzkřísil mrtvé a zničil jeho vládu.
⁵⁸Pak nastala velká bouře.
⁵⁹Archonti pozvedli svůj hněv proti němu.
⁶⁰Chtěli ho vydat vládci Hada.
⁶¹Pak poznali jednoho z jeho následovníků.
⁶²Oheň se zmocnil jeho duše.
⁶³On (Jidáš?) ho vydal, protože ho nikdo neznal (Ježíše?).
⁶⁴Jednali a zmocnili se ho.
⁶⁵Vynesli soud na sebe.
⁶⁶A vydali ho vládci Hada.
⁶⁷A předali ho Sasabekovi za devět bronzových mincí.
⁶⁸Připravil se sestoupit a zahanbit je.
⁶⁹Pak vládce Hada ho vzal.
⁷⁰A zjistil, že podstata jeho těla nemůže být zmocněna, aby ji ukázal archontům.
⁷¹Ale říkal: „Kdo je to? Co to je? Jeho slovo zrušilo zákon eónu.
⁷²Je z Logu moci života.“
⁷³A zvítězil nad příkazem archontů, a oni nemohli svým dílem nad ním vládnout.
⁷⁴Archonti pátrali po tom, co se stalo.
⁷⁵Nevěděli, že to je znamení jejich rozpuštění a změny eónu.
⁷⁶Slunce zapadlo za dne; ten den se setměl.
⁷⁷Zlí duchové se znepokojili.
⁷⁸A po těchto věcech se objeví vystupující.
⁷⁹A znamení eónu, který přijde, se objeví.
⁸⁰A eóny se rozpustí.
⁸¹A ti, kdo poznají tyto věci, o nichž se mluvilo s nimi, budou požehnaní.
⁸²A odhalí je a budou požehnaní, protože poznají pravdu.
⁸³Neboť jste nalezli odpočinek v nebesích.
⁸⁴Pak ho mnozí budou následovat a budou pracovat v svých rodištích.
⁸⁵Budou chodit; budou zapisovat jeho slova podle (své) touhy.
⁸⁶Hle, tyto eóny pominuly.
⁸⁷Jaká je velikost vody eónu, který se rozpustil?
⁸⁸Jaké rozměry mají eóny?
⁸⁹Jak se lidé připraví, jak se ustanoví a jak se stanou nezničitelnými eóny?
⁹⁰Ale nejprve, po jeho kázání – je to on, kdo hlásá druhý Eón i první.
⁹¹A všichni se stali jako odrazy v jeho světle.
⁹²Všichni zářili a nalezli odpočinek v jeho odpočinku.
⁹³A budou trestáni, dokud se nestanou čistými.
⁹⁴A jejich období, které jim bylo dáno k moci, je tisíc čtyři sta šedesát let.
⁹⁵Když oheň spálí všechno a nenajde nic dalšího k spálení, pak se obrátí proti sobě a zahyne vlastní rukou.
⁹⁶Pak přijde milosrdenství a osvobodí ty, kdo ho hledali.
⁹⁷Pak nebeské klenby spadnou do hlubin.
⁹⁸Pak synové hmoty zahynou; už nebudou.
⁹⁹Pak se objeví duše, které jsou svaté skrze světlo Moci, která je vyvýšena nad všechny moci, neměřitelná, univerzální – já a všichni, kdo mě poznají.
¹⁰⁰A budou v eónu krásy eónu soudu, protože jsou připraveni v moudrosti, vzdali slávu tomu, kdo je v nepochopitelné jednotě; a vidí ho díky jeho vůli, která je v nich.
¹⁰¹A všichni se stali jako odrazy v jeho světle.
¹⁰²Všichni zářili a nalezli odpočinek v jeho odpočinku.
¹⁰³A on propustí duše, které jsou trestány, a stanou se čistými.
¹⁰⁴A uvidí svaté a budou k nim volat: „Smiluj se nad námi, ó Moci, která jsi nad všemi moci!“
¹⁰⁵Neboť oni žili ve stromu nepravosti, který existuje v nich, a jejich oči hledaly jen hmotu.
¹⁰⁶A nehledají ho, protože nehledají nás, ani nám nevěří, ale jednali podle stvoření archontů a jeho jiných vládců.
¹⁰⁷Ale my jsme jednali podle našeho narození z těla, ve stvoření archontů, které dává zákon.
¹⁰⁸My také jsme se stali v neměnném eónu. Plato, Republic 588A–589B
Překlad, editace a rekonstrukce: Bc. Josef Šédl, DiS. · první vydání, Děčín 2026